Rozsvítí se politikům dřív, než všechno zhasne?

30. 06. 2014 15:59:57
Kromě chronických neplatičů jsme si už tak nějak všichni zvykli, že jsou elektřina, teplo a voda nedílnou součástí našich životů a domácností. Bereme jako samozřejmost, že si po příchodu domů rozsvítíme, umyjeme ruce pod vodovodem, pustíme televizi a v zimě topení. Stačí jen platit složenky. Měli bychom ale mít na paměti, že nemusí jít o takovou samozřejmost, jak to dnes vypadá. Zejména, pokud se neprobudí naši milí politici. V oblasti energetiky se totiž dějí věci, které rozhodně nesměřují k naší energetické bezpečnosti do příštích desetiletí. Zůstat v klidu by tak mohlo znamenat, že nám za pár let bude hrozit návrat k petrolejce a shánění dřeva na ohniště, u kterého se ohřejeme a uvaříme večeři.



Doufám, že nebudu obviněna z šíření poplašné zprávy, ale počítejte spolu se mnou. V současné době nám k výrobě elektřiny slouží několik zdrojů a jejich situace vypadá zhruba následovně. V oblasti zemního plynu jsme výrazně závislí na Rusku. Politická situace na východě Evropy je však nyní natolik nestabilní, že se klidně může stát, že Putin dříve nebo později utáhne kohouty. Třeba v reakci na nějaké sankce Evropské unie. Zásoby nám údajně vystačí zhruba na půl roku.
Dále využíváme energii z jádra. Jakkoli se od tohoto zdroje například Německo odklání a Rakousko nás kritizuje, tak pro nás je to nepochybně do budoucna jedna z významných součástí energetického mixu. Jenže dostavba dalších dvou bloků Temelína se odložila na neurčito a je otázkou, kdy a zda vůbec bude znovu na stole.
Potom jsou zde moderní obnovitelné zdroje. Zavázali jsme se, že právě z vody, větru a slunce budeme do budoucna vyrábět nikoliv bezvýznamné procento elektřiny. Ale určitě nikdo nedokázal přehlédnout, jaká zvěrstva se zde v této oblasti dějí. Solární tunel už nás všechny stál nechutnou sumu peněz, které skončily v „těch správných“ kapsách. Větrné elektrárny tvoří jen zlomek potřebného výkonu a pro vodní elektrárny zde zkrátka nemáme příliš vhodné podmínky.
V Americe je v poslední době hojně využíván břidlicový plyn, ale jeho těžba byla zatím v České republice odmítnuta. Zbývá nám tedy ještě naše velmi tradiční surovina, kterou je uhlí. Jenže i v této oblasti politici jakoby nevědí kudy kam. Pod tlakem ekologických organizací, můžeme jen spekulovat, na kolik jsou motivováni zastánci například fotovoltaické energie, zde stále platí územní limity těžby. O jejich případném prolomení se zatím pouze potichu šušká. Navíc jsou těžební společnosti permanentním terčem kritiky kvůli údajnému poškozování životního prostředí a musejí vynakládat obrovské finanční prostředky na různá ekologická opatření. Nově navíc ministr financí Babiš přišel s návrhem, aby se skokově zvýšily nejen poplatky z území, na kterém se uhlí dobývá, ale i ze samotného vytěženého uhlí, což je politika, která by rozhodně neznamenala podporu tohoto tradičního nerostu.
Takže co tedy? Troufám si tvrdit, že kromě nějakých ekofanatiků a podivínských poustevníků, se v České republice nenajde nikdo, kdo by si přál blackouty nebo dokonce trvalé omezení využívání elektrické energie. V současném světě to navíc ani nejde a znamenalo by to naprosté zhroucení infrastruktury, veškerých služeb a celého systému. Proto je nejvyšší čas se probudit. Měla by být rychle aktualizována státní energetická koncepce. Podle mého skromného názoru by jejím hlavním principem měla být naše energetická bezpečnost. Té můžeme dosáhnout nejlépe snížením závislosti na Rusku a využíváním našich tradičních zdrojů, tedy v první řadě uhlí. Uvědomuju si všechny dopady na životní prostředí, ale podle mého názoru jsou dopady případné těžby, třeba i za současné limity, rozhodně menší, než rizika, kterým bychom museli v příštích letech čelit. Ať stát určí jasná pravidla, třeba i přitvrdí podmínky a ekologické normy, které budou muset být splněny, včetně rekultivací území apod. Ale měl by zvítězit zdravý rozum. Času na rozhodování totiž mnoho nemáme, stejně jako peněz na rozhazování. Za to uhlí máme, stačí jen politické rozhodnutí.

Autor: Iva Rambousková | pondělí 30.6.2014 15:59 | karma článku: 14.51 | přečteno: 761x

Další články blogera

Iva Rambousková

Za co dostane Zemanův slovenský kůň Krúpa metál?

U příležitosti 100. výročí založení Československa prezident Zeman ocení slovenského podnikatele Pavola Krúpu. Čím si vyznamenání zasloužil?

27.10.2018 v 8:58 | Karma článku: 27.63 | Přečteno: 848 | Diskuse

Iva Rambousková

Fakt nikdo neví, proč ANO v Praze prohrálo?

Novináři i nejrůznější analytici a politologové se zamýšlejí nad tím, proč společnost „Ano, bude líp“, nevyhrálo v Praze volby.

9.10.2018 v 18:04 | Karma článku: 30.67 | Přečteno: 1074 | Diskuse

Iva Rambousková

Co je to nenásilný protest?

Být názorově zelený, levicový a žít z „neziskových“ peněz – to je poznávací znamení lidí, kteří halasně a zásadně odmítají násilí. Pokud se jej tedy nedopouštějí sami. Proč jim to média baští i s navijákem?

4.9.2018 v 7:56 | Karma článku: 36.47 | Přečteno: 1004 | Diskuse

Iva Rambousková

Zoufalství naší malé země

Je léto, jezdíme na dovolené a poznáváme cizokrajné země. Většinou s povděkem kvitujeme, že doma je plno věcí lepších, většinou levnějších a především dostupnějších.

24.7.2018 v 13:51 | Karma článku: 23.40 | Přečteno: 1050 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Ladislav Dvořák

Václav Klaus je pro tuto zemi bezcenný

Musím reagovat na tento článek na idnes.cz, respektive na výroky pana Klause: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/vaclav-klaus-prezident-rozhovor.A190117_101246_domaci_skr

18.1.2019 v 11:58 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 2 | Diskuse

Vladimír Zeman

Lex brexit.

Někdy si připadám jako ve zvláštní škole. ČT nám předvádí co všechno se stane až na nás dopadne tvrdý brexit. Když už tak dohoda, jenže ta padla, co budeme dělat? Míč je na britské straně, ale my to odneseme nejvíc.

18.1.2019 v 10:00 | Karma článku: 21.21 | Přečteno: 332 | Diskuse

Jan Dvořák

Hamáček v zastoupení Babiše maká skvěle!

Premiér si už neděle spolu s ministryní Novákovou rajzuje po Asii, kde v Singapuru se mu dostalo prezidentské pocty, když jedna z orchidejí byla pojmenována po něm. Stejně jako předtím jiné po Havlovi a Klausovi.

18.1.2019 v 8:51 | Karma článku: 11.46 | Přečteno: 385 | Diskuse

Václav Fischer

Rozdělený svět

Žijeme v rozděleném světě, protože takový vždycky byl a jiný nebude. Historie světa je historií rozdílnosti, odlišnosti a rozporů.

18.1.2019 v 8:37 | Karma článku: 9.97 | Přečteno: 221 | Diskuse

Vít Klíma

Starší muži jsou na zajíčky a dámy zase na koloušky

Může se nám to líbit, může se nám to nelíbit, ale to je také vše, co s tím můžeme dělat. Vzájemně si to vyčítat si to považuji za pokrytecké a hloupé.

18.1.2019 v 8:35 | Karma článku: 16.01 | Přečteno: 669 | Diskuse
Počet článků 10 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1020
Píšu tedy jsem :-)

Najdete na iDNES.cz